15 tweetů s Margaretou Křížovou

Tenhle rozhovor na Tyinternety.cz mi udělal radost.  a pozvání na konferenci Restart myšlení taky, bylo to fajn!

Konference Restart myšlení je unikátní v tom, že na ní nenajdete sedící návštěvníky se sklopenou hlavou osvícenou chytrým telefonem, ale zaujaté spolusedící, kteří hltají zkušenosti a  inspiraci přednášejících. V rámci série rozhovorů #15tweetů jsme se měli možnost setkat s Margaretou Křížovou a promluvit si o tom, co ji v životě inspiruje a co ji žene kupředu. 

Tady je těch #15tweetů

01. Je o vás známo, že ráda vaříte a máte ráda dobré jídlo. Jak řešíte rodinné večeře? Stíháte je? 

Výhodou pokročilého věku je určitá míra svobody, neuvařit večeři pro šestileté dítě je na pováženou. Naopak pokud uvaříte večeři pro dospělé děti a navíc ještě pro manžela, dostanete pochvalu. Vařím ráda, ale spíš než všednodenní večeře, máme u nás doma rádi víkendové dlouhé a pomalé obědy. 

02. Od koho si berete inspiraci při vaření a od koho v životě?

Při vaření spoléhám částečně na svůj zajetý repertoár a miluju Food Network. Je teda fakt, že ne úplně vždycky dopadne výsledek stejně jako v televizi. Ale většinou je to poživatelné, už jenom proto, že na surovinách nešetřím. V životě mě inspirují zajímaví lidi, je jedno, jestli jsou z Písku, Olomouce nebo New Yorku. Mám ráda chytré lidi, kteří nedostali nic v životě zadarmo a přesto to dali. Ti mě baví.

03. Dal by se shrnout váš životní příběh do 280 znaků?

Hlavně nebýt vidět, nevyčuhovat, splynout s davem, setkání s mým mužem – láska na celý život, profesní setkání s mou business partnerkou – univerzita za pochodu, nic není zadarmo, první úspěchy, makej a dáš to, život je jízda nahoru a dolů, mysli pozitivně, pracuj s fakty, být vidět je vlastně fajn a po padesátce je hezky na světě. Dala jsem to – je to 276, ale bez mezer :)

04. Jaký komunikační kanál se vám nejvíce osvědčil v komunikaci s obchodními partnery?

Face to face. Není nad to potkat se s lidmi na živo. Ráda lidi čtu prostřednictvím jejich řeči těla, jsem pozorovatel. A většinu obchodních partnerů a klientů jsem získala při osobních setkáních.

05. Jak nejraději komunikujete vy (offline/online)?

Už z předchozí odpovědi je jasné, že mám ráda off-line komunikaci. Stane se, že dostanete email – strohý, nic neříkající a máte pocit, že pisatel musí být suchar nebo arogantní náfuka. A pak se potkáte osobně a je to úplně jinak. V mailu těžko vyjádříte emoce, pokud nejste psychopat. 

06. Co pro vás znamenají sociální sítě?

Mám je ráda, učila jsem se na nich komunikovat a „postovat“ za pochodu jako člověk generace, která se sociálními sítěmi nevyrostla. Takže metoda pokus – omyl, což mě ovšem neodradilo. Dlouho jsem netušila, že se fotky filtrují, poměrně nedávno jsem zjistila co je hashtag a natočila jsem pár videí na Youtube. Prostě mě to baví, ne vždy jsou mé posty perfektní, ale jsem to já.

07. Jaká je nejčastější chyba při komunikaci startupů?

Většina startupů jsou nadšenci a to je na nich sympatické. Ovšem z nadšení plyne i to, že s nadšením vyprávějí celou historii vzniku nápadu a někdy se člověk ani po půl hodině nedozví, jaký produkt nebo službu vlastně nabízí. Často taky není jasné, jak to mají spočítané a za kolik budou prodávat. A k hitům patří nepřipravenost na to, co kdyby to přece jen vyšlo a zákazníci by se hrnuli do dveří. Mám takovou trapně jednoduchou otázku „Co kdyby přišlo tisíc objednávek?“ Startupista se většinou zasní a pak řekne „No to by byl průšvih.“

08. Co vy a podcasty? Posloucháte? Natáčíte?

Miluju podcasty. Poslouchám, ale nenatáčím. Jedna věc je natočit minutové video s technickými nedostatky a druhá věc je natočit podcast, kde místy nejde zvuk. Jsem soudná osoba a do podcastů se ani neplánuji pouštět. Ale nikdy neříkej nikdy. V Čechách poslouchám Jirku Rosteckého a Dana Tržila a v zahraničí Oprah Winfrey Supersoul a Masterclass, Success Talks, 10% Happier a taky ještě ráda poslouchám na Českém rozhlase Dvojka Zitu Senkovou a její Jak to vidí. V podstatě je hřích neposlouchat podcasty, kdykoliv má člověk čas a možnost.

09. S jakou nejabsurdnější situací jste se při spolupráci se startupy setkala?

Vždycky mě dostane, když někdo řekne „Já jsem ten a ten a vím úplně všechno.“ Zní to jako legrace, ale zažila jsem to už několikrát. Obvykle se jedná o kamufláž nejistoty a nervozity v kombinaci s blbostí. Navíc ten člověk často neví vůbec nic, o to je to absurdnější.

10. Čeho si v životě nejvíc ceníte?

Je samozřejmě příjemné, že se za těch 25 let povedlo pár projektů, což jsou v mém případě úspěšně uzavřené M&A transakce. Nikdy jsem taky nevěřila, že uvidím v knihkupectví vlastní knížku, to mi udělalo radost a ještě větší radost mi dělá, když mi lidi napíšou, že se u čtení mé knížky smáli nahlas. Ale hlavně si cením toho, že moje dospělé děti stojí o můj názor (no dobře, ne úplně vždycky), ale je fajn pocit, že si se mnou ještě pořád moje děti chtějí povídat. Mám je za to docela ráda.

11. Jaké životní hacky podle vás dobře fungují?

Hlava v pohodě a schopnost nahodit se a dobít baterky. Není to jednoduché, ne vždy se to daří, ale s přibývajícím věkem člověk získá přece jen trochu nadhled, neřeší tolik, co si o mně myslí ostatní, což dává člověku větší svobodu dělat věci, ke kterým by dříve neměl odvahu. A jak už jsem řekla, „pracuj s fakty“ je dost dobrý životní hack. Řešit „co by kdyby“ je ztráta času a energie.

12. Co v tuto chvíli nejvíce řešíte?

Jak si seřadit všechny projekty, nápady a přání tak, abych to všechno stihla a nedělala padesát věcí najednou. Zajímá mě hodně věcí, lidí i míst, mám ráda informace a vidím hodně příležitostí, ale člověk nemůže sedět na deseti židlích najednou, ale na dvou nebo na třech to se ještě dá zvládnout. Takže řeším co dělat teď a co až potom.

13. Kde se vidíte za pět let?

To jste mě rozesmál, teoreticky v důchodu, prakticky ve vlastním televizním talk show – třeba. Na tom usilovně pracuju, zatím je to tajemství :)))

14. Už víte, o čem budete mluvit na Restartu myšlení? Čím budete inspirovat?

Téma, které jsem poslala Anně je Příběh ošklivého káčátka. Souvisí to s mým životním příběhem, který začal snahou „hlavně nebýt vidět“. Měla jsem štěstí a potkala jsem v životě pár lidí, kteří naprosto změnili můj životní běh, svého dědečka Antonína, manžela Vratislava a kolegyni Laurie. Ale kdybych nebyla na ta setkání připravená a na příležitosti, které to přineslo, nic by se nestalo. Naučila jsem se jinak se dívat na život, na sebe, jinak přemýšlet a najednou to začalo teprve stát za to. 

15. Jaké české projekty či lidé vás v poslední době zaujaly natolik, že byste se o nich chtěla dozvědět v dalším rozhovoru #15Tweetů?

Těch lidí je docela dost a většinou jsou neviditelní, mimo světla ramp a zájem nablýskaných časopisů. O to víc mě baví. Neříkají si startupisté, ale živnostníci anebo si neříkají nijak a prostě dělají, co můžou. Většinou mají v sobě pokoru, jsou neskutečně pracovití a je radost se s nimi potkat. Tak třeba paní Navrkalová, která zdědila úly a z úcty ke svým předkům se naučila vyrábět med. Nebo tanečnice z Národního divadla, která nečekala na konec kariéry (ve 40), ale hledala, čím se bude živit dál a začala péct neuvěřitelné exkluzivní dorty v DELU CAKE studio. Nebo paní Květoslava Nováková, která se z prodavačky vyšvihla do managementu nadnárodního řetězce a jen tak mimochodem u toho zvládla vychovat děti, vyměnit manžela a je úžasně usměvavá. Tak tihle lidi mě baví, inspirují a smekám před nimi. A mimochodem je jich mnohem víc, akorát se o nich nikde nedočtete.