Namachrovaný startapista je SÍ-Í-OU (CEO) neboli ředitel, někdo je dokonce prezident. V praxi to znamená, že se jedná o partičku mlaďochů, kteří si rozdělili funkce,  a mají potřebu se titulovat po americku, protože ředitel, nedej Bože vedoucí (zeměkoule) zní tak nějak trapně provinčně.

U některých stártapistů nefrčí slovo zakladatel.  „Faundr“ (founder) je lepší a spoluzakladatel je taky trapně český, takže lepší je „kou-faundr“ (co-founder), prostě Franta a Matěj, co ten stártup založili spolu. A jestli zakládáte byznys poprvé (není vám to trapný???) – mluvte o sobě prosím jako o „ferst tajm faundrovi“ (first-time founder)“.

Život stártapisty je krušný, je to jízda nahoru a dolů, jednou se daří, potom zase ne. Ale ne abyste říkali, že se vám daří nebo naopak, že jste v prd…li. Bude znít mnohem líp, pokud jste „haj“ (high) nebo „lou“ (low), jen pozor někdo by vaše „high“ mohl chápat, že jste se něčím sjeli, což ale není zas tak nepravděpodobný, protože rozjet byznys je fakt náročný.

Vedete rozhovory, diskuse, prostě s lidma mluvíte? No tak na to zapomeňte. Vedete konverzace nebo interakce. Jestli kou-faundrovi Matějovi chcete něco říct, napište mu mail, že byste mu rádi něco odkomunikovali, případně, že chcete interagovat, jo?

A jsme u performens (performance) vašeho stártapu. Doufám, že nepoužíváte otřepané termíny jako tržby, výnosy a nemluvíte o výkonnosti. Vaše firma performuje a má reveňůs (revenues), full stop. … a tečka.

Blížíme se k vrcholu slovní stártapové ekvilibristiky. Začíná rejsování kapitálu (capital raising) neboli hledáte prachy a investora, který by vám zafinancoval další růst vaší firmy, aby se mohla rozlétnout do světa a stát se globální firmou (protože lokální firmy jsou úplně na prd), vstoupit na nové trhy, najímat chytré lidi, zainvestovat do marketingu a tak vůbec. 

Rozhlížíte se po vísíčkách, investičních vehiklech a je na čase zjistit, jestli má váš stártap enpévéčko (NPV) a trakci. Jinak se s váma vísíčka nebudou bavit.

Netušíte o čem je řeč? No přece venture capital fondy (VC fondy), kterým někteří stártapoví mágové říkají investiční vehikly, chtějí vědět, jaká je vaše net present value (NPV) neboli hodnota firmy na základě budoucích toků hotovosti (cash flow) za určité období. A trakce není nic jiného, než počet zákazníků vaší firmy (neříkám uživatelů, protože jak známo uživatel je škrt a užívá zadarmo, zatímco zákazník platí). Pak ještě musíte vísíčku vysvětlit, že vaše exit strategie počítá s prodejem jinýmu vísíčku nebo strategickýmu investorovi, dokonce se nebráníte ani „aj pí ou“, kdy společně s vísíčkem prodáte firmu za nechutně obrovskou hromadu peněz a pak si dáte několik let voraz, než zase rozjedete další stártap (samozřejmě globální).

Jen pro pořádek – exit strategie znamená, že plánujete z toho byznysu vypadnout neboli exitovat neboli ho prodat anebo hodláte setrvat ve své firmě do konce svých dní, což vísíčkář nerad slyší, ten chce hlavně dobře exitovat, protože peníze se musí točit.

„Aj pí ou“ IPO (initial public offering), je vstup na burzu, kdy vydáte cenné papíry vaší firmy a modlíte se, aby si je někdo koupil. Pokud byste neodolali volání burzy, je dobré vstupovat kdekoli jinde, než v Praze, protože burza v Praze je tak trochu Šípková Růženka, a moc se toho tam neděje. Jo a připravte si další nechutnou hromadu peněz na právníky a finanční poradce, protože bez nich aj pí ou prostě nedáte.

Tak teď už můžete poslouchat i namachrovaný podcasty, protože už nemáte „nolidž gep“ (knowledge gap) neboli díru ve vzdělání, prostě už víte, že machrovat není nutný, stejně tak, jako natřásat peří a ukazovat těm, co neví, kdo je vísíčkovej vehikl, že jsou úplný lůzři.

Držím vám palce a přeju, aby váš začínající byznys performoval hned od beginning, aby se vísíčkáři o vás prali a narejsovali jste co možná nejvíc kapitálu. Protože pak byste mohli mít i řízenou ztrátu a furt byste byli v pohodě, protože kdo by se staral o ztrátu, když jsou investoři tak štědrý, že jo?

A kdybyste se chtěli dozvědět víc o tom, jak rejsovat kapitál, tak tady je stručnej průvodce.