Tenhle post píšu pro všechny, kteří pořád čekají až TO bude perfektní a dřív prostě nezačnou, nic nerozjedou, i kdyby čert na koze jezdil.

Takže, jestli jste perfektní a dokonalí, máte to všechno nalajnované, tak tenhle post pro vás asi není a nemusíte číst dál (ale klidně můžete :)

Nevím, jestli patříte k perfekcionalistům. Tuníte, pipláte, musíte to ještě učesat, dotáhnout k naprosté bezchybnosti, ať už je TO cokoliv.
Já ne. Podle mě nemusí být všechno naprosto dokonalé. Protože ruku na srdce, každý máme ve svém okolí paní dokonalou nebo pana perfektního a občas nám lezou na nervy. Znala jsem jednu takovou a bylo to děsný. Byla sice dokonalá, ale nebylo s ní k vydržení a navíc jsem si vedle ní vždycky připadala jako naprostý lůzr. 

Řada lidí, které potkávám čeká s rozjezdem podnikání, až bude všechno naprosto a úplně dokonalé. Čekání na dokonalost je tak trochu výmluva a choulení se do komfortzóny. Tušíte totiž, že než se vám podaří udělat web, jako má Marie Kondo (to je ta, co pořád uklízí) nebo natočit videa jako Marie Forleo bude to trvat dlouho, ne-li věčně. Takže zatím klídeček, žádnej spěch s nějakým ostrým startem.

Rozhodně nikomu nedoporučuju, aby nabízel polovičaté věci. Jestli nabízíte zahradnické práce, těžko můžete u zákazníka na zahradě vysvětlovat, že nemáte vlastní sekačku, hrábě ani motyku, protože ještě nemáte perfektní vybavení, ale prostě jste se do toho pustili.

Vy víte, co myslím. “Čekám až to budu mít perfektně připravené.” zní líp než “Mám strach konečně začít.”

Navíc v začátcích člověk prožívá pocity jako na houpačce. Jeden den jste v euforii a vidíte v živých barvách, jak se to rozjede, jak se lidi hrnou k vám do obchodu, kavárny, e-shopu, prostě vám trhají ruce, ať už prodáváte cokoliv. A na druhý den se probudíte s pocity zmaru a bezmoci, protože všichni dělají totéž co vy, co když to nevyjde, proč by někdo měl nakupovat zrovna u vás. Navíc ani nevíte, kde začít, tak proč byste někam psali, volali nebo dokonce někam chodili, když se s vámi stejně nebudou bavit, neodepíšou, protože kdo jste vy? Úplně malinkatej začínající podnikatel, a s těma se nikdo z těch velkejch a důležitejch nebaví.

• A jak to víte?
• Už jste to zkusili?
• Nezkusili?
• Tak to udělejte.
• Protože co nejhoršího se může stát?
• Že se s váma fakt nebudou bavit, ale možná taky jo.