Pošlu Vám peníze, a pak to nějak sfouknem’
Ptáte se, jak si vybrat správného investora a jak se investice dostane do firmy?
V Čechách jsou investoři úžasní, drsní, namachrovaní, užiteční, hodní (no - úlohou investora není být hodný), ale taky investoři chytří a mnohem chytřejší, než by si člověk přál. Tihle investoři občas zaplatí pár vašich faktur, tu pošlou "jen tak" peníze na váš účet, případně přihodí nějaký cash do pokladny a víc neřeší, „PAK SE NĚJAK DOMLUVÍME.“
Jak poznat, který je ten pravý investor?
„Teď za vás zaplatím materiál“ (takže materiál vlastně patří investorovi), „vyrobíme vám logo na obaly a domluvíme to pak“ (takže logo je vlastně investora), „uděláme vám průzkum trhu, kdo by se teď zabejval tím, kolik to bude stát“ (akorát netušíte, že hodina průzkumu trhu v investorově firmě stojí 4.000 Kč).
A za pár měsíců se investor ozve s tím, že chce vrátit půjčku i s úrokem, zaplatit 200.000 Kč za grafické služby a pokud nemáte na zaplacení, rád by si vzal kus firmy, “jo a za ten průzkum trhu posíláme fakturu na 140.000 Kč”. Nastane panika, kdo mohl předvídat, že se to bude muset vrátit, že se bude muset platit úrok, že přijde faktura?
Naprostá špice je tahle hláška
Investor: “Rád budu investovat do vaší firmy s kamarádem.”
Podnikatel: “A kdo je kamarád?”
Investor: “No, kamarád nemá rád publicitu, tak by radši zůstal inkognito.”
Věřím, že jen osoby duchem slabé uvažují o kamarádovi jako možném investorovi.
Poučení, které z toho plyne:
- peníze na investici se nenosí v tašce v hotovosti (ani v kabelce, ani v batohu)
- ať vám kdokoli nabízí cokoliv, zeptejte se kolik to bude stát, co za to a kdy to bude chtít vrátit
- peníze se půjčují za úrok (většinou), přeptejte se jak vysoký je a případně jaký je úrok z prodlení neboli, co nastane, když se zpozdíte se splátkou
- peníze se investují do firmy za podíl ve firmě
- půjčku je možné kapitalizovat (tzn., že místo splacení půjčky si vezme věřitel podíl ve firmě), pak se tomu říká konvertibilní půjčka a to už je zase jiná kapitola
Úmysly nemusí být zrovna ty nejhorší, ale systém „pak to sfouknem“ je cesta do pekel. Je dobré si přečíst několik (8) věcí, co se hodí, než se vydáte na jednání s investorem.
Ale jinak, investora vítat chlebem a solí (případně mořské plody, lanýže, exotické ovoce, atd.), ale taky písemnou smlouvou o tom, za jakých podmínek se to celé „sfoukne“. Já vím, že to skoro každej ví, ale v nedávné době jsem potkala několik nešťastníků, kterým teď hoří koudel…..
Tak šťastnou ruku při výběru investora, mějte se fajn a zase příští čtvrtek,
P.S. A kdybyste si chtěli dojednat dobrej deal s investorem, můžete si stáhnout pár tipů