Nejdřív si Kamila vzala čekací číslo. 42, na displeji bylo 83. Posadila se a čekala. Po půl hodině se porozhlédla po novinách časopisech. Blesk, Chvilka pro tebe, Metro, Sport. Začala tedy pozorovat cvrkot na chodbě. Bylo prý zřejmé, kdo je mazák a kdo bažant. Otrlí mazáci přicházeli, věděli přesně co vyplnit, k jaké přepážce a v družném hovoru mezi sebou si sdělovali zážitky z dovolených a tak. Někteří si postěžovali, že s parkováním v okolí je to čím dál horší. Kamila přijela tramvají, takže naštěstí netrnula hrůzou, jestli ji odtáhnou auto. Navíc žádné neměla. 

Na Kamilu došla řada. Vplížila se do kanceláře a stanula před úřednicí. 

„Máte papíry?“
Kamila roztřeseně podala papíry úřednici.
„Tady vám něco chybí. Doplňte si to.“
„Můžete mi prosím půjčit tužku?“
„Ne!“ Kamila si myslela, že si paní dělá legraci.
„Ha ha, ha, já vám ji neodnesu.“
„Dojděte si na chodbu!“ Nedělala si legraci.

Na chodbě se smutně houpaly řetízky bez tužek.

Jeden z mazáků Kamile tužku půjčil.

Zkrátím to. Kamila přišla domů v slzách, jednak lítostí, jednak vzteky nad příšernou babou na úřadě.

Když jsme tu zkušenost probíraly u kafe, první na co jsem se jí zeptala „A to jste tam šla takhle?“. Poté jsme dospěly k závěru, že před návštěvou Úřadu práce je lepší se řídit několika pravidly:

1. Na Úřad práce běžte nenalíčená, ani s vůní to nepřehánějte (netýká se mužů, pokud líčení nepatří k vaší image)
2. Bez nápadného laku na nehtech, nejlépe bez žádného
3. Se starou obnošenou kabelkou
4. Ošacení nenápadné, spíše podprůměrné
5. Vlastní tužku s sebou
6. Vlastní čtení s sebou
7. Hodí se i svačina
8. Nervy tišící prostředek, případně návod k tiché meditaci
9. Nenechte se úřednicí přesvědčit, že kvůli návštěvě na Úřadu práce jste úplný lůzr, fakt nejste!
10. Protože zcela upřímně, dělat na pracáku za přepážkou není zas tak velkej důvod k machrování

Shodly jsme se s Kamilou, že tato doporučení se s malými úpravami týkají i mužů, snad jen s výjimkou čísla 1, 2 a 3, i když…